Historie SK Skeletonu

      Sportovní klub SKELETON  se vyčlenil k 1.4.2001 ze SKI CLUBu Brandýs n.L. (ten jsme založili v srpnu 1990) a jeho zakládající členové byli Václav Langer a Václav Krejsa a tyto děti: Krejsa Vojtěch, Krejsa Jan, Jón Jiří, Schoval František, Kůla Jan, Gottlieb Jan, Arvay Radek, Halbich Jaroslav, Čemus Matěj, Polívka Martin, Novák Jan, Novák Jaroslav, Radová Marie, Semrádová Sandra, Barešová Markéta, Radová Vlasta, Fusslová Kateřina, Motlová Barbora. Vratislav Zumr, třetí trenér, se připojil ke SKELETONU na podzim tohoto roku. V srpnu 2001 jsme podali na Ministerstvo vnitra svoje nové stanovy a byli jsme oficiálně zaregistrováni jako občanské sdružení. Dále jsme se současně přihlásili do ČSTV, svaz triatlonu.

      8.4.2001 jsme se zúčastnili plavecko-běžeckého duatlonu v Praze na Třebešíně, kde šest statečných se měřilo se soupeři z celé ČR v rámci prvního závodu Českého poháru.

      První naše akce, mimo pravidelné tréninky, které jsme měli v pondělí od 19.00 hod plavání a ve středu od 18.00 hod v tělocvičně, byl nově pořádaný triatlonový závod pro děti. Rozhodli jsme se ho pořádat na 1. máje pod názvem Májový dětský triatlon. Plavání jsme zajistili v bazénu ve Sportcentru, kolo se jezdilo za Popovicemi a běhalo se kolem Hrušovského rybníka. První ročník byl spíš oddílový přebor, z příchozích byly tři děti.

      První soustředění nového klubu se uskutečnilo na kolech ve dnech 4.-8.5.2001 ve Vrabcově u Dubé a bylo po všech stránkách vydařené. Pěkně umístěný pension manželů Maškových na samotě uprostřed krásné krajiny, patřící ke Kokořínsku a v blízkosti Machova kraje, slušné ubytování, dva stoly na ping pong a dobrá strava, to vše s výborným sudovým vínem nám velice vyhovovalo. Na kolech jsme projeli okolí až k Uštěku, Holanské rybníky, Máchovo jezero. Tam a zpátky jsme projeli Kokořínským údolím. Byli to tito cyklisté: Langer Václav, Krejsa Václav, Langerová Dana, Šanda Jiří, Krejsa Vojtěch, Krejsa Jan, Schoval František, Kůla Jan, Gottlieb Jan, Arvay Radek, Halbich Jaroslav, Čemus Matěj, Polívka Martin, Novák Jan, Radová Marie, Semrádová Sandra, Barešová Markéta, Radová Vlasta.

      26.8.2001 - účast na Houšteckém nanukáči (triatlonové závody)

      29.8.-2.9.2001 – sportovní soustředění na chatě pana Krumla

      Vysokohorské soustředění v Krkonoších jsme uskutečnili ve dnech 29.8.-2.9.2001 ve Vítkovicích na chatě pana Krumla. Výjimečně jsme zvolili místo kol pěší turistiku a nelitovali jsme. Podívali jsme se na místa Krkonoš, které známe jenom na lyžích. Přes Rezka, Dvoračky (výborná bašta) na hřeben Kotle až k pramenům Labe, dále po hřebenu kolem Labské na Mísečky a skončili na rozhledně Žalý. Nevynechali jsme samozřejmě farmu Huculů. Na tomto soustředění jsme se museli živit sami, což znamenalo každý den ráno vyrazit dolů pro proviant, uvařit něco jako čaj, posnídat, oběd jsme pořídili na cestách a k večeři udělali i něco teplého. Situaci zachránil příjezd Dany Langerové a Věrky Krejsové, takže jsme měli o trošku chutnější pokrmy. Na druhou stranu nám ale přivezly déšť, což nám zvlhčilo krok. Alespoň jsme měli více času na zdokonalení v kulečníku. Bylo vydařené soustředění ve vysokohorském prostředí.

     28.-29.9.2001 byl naplánován dvoudenní výlet na kole do Prachovských skal. Bohužel účast byla mizerná, pouze dva cyklisti vyrazili na 85 km dlouhý přesun do pensionu na Blatech v bezprostřední blízkosti Prachovských skal. Byli to Vašek Langer a Honza Krejsa, a nemělo to chybu. Prolezli jsme všechny kouty a vylezli na každou skálu, hlavně byl ve svém živlu Honza. Výborná kuchyně a krásné posezení u hořícího krbu, to jsou krásné okamžiky. Ani se nám nechtělo na dlouhou pouť domů. Pěkně jsme si šáhli na dno svých sil, ale zvládli to, i s občerstvením v cukrárně. Škoda, že nevyjelo více členů.

     15.12.2001 - Vánoční turnaj v sálové kopané (organizace tradičního turnaje ve Sportcentru pro nejlepší mužstva z okolí). Tento turnaj si získává větší a větší popularitu a pevné místo ve vědomí všech sportovních nadšenců, zvláště fotbalu.

      2.-9.3.2002 – lyžařské soustředění na chatě Pohlednička na Benecku

     Trochu jsme si zariskovali s termínem tohoto soustředění s ohledem na sníh v tomto čase a výšku pobytu. Vyšlo nám to tak napůl. Počasí bylo skvělé a sníh díky tomu rapidně ubýval, takže pod chatou jsme mohli sjezdovat do poloviny týdne. Pak jsme chodili na běžky a pro většinu zúčastněných to bylo perfektní zaježdění na skvěle upravených tratích až na Mísečky.   Na dvoukilometrovém úseku jsme si zazávodili a na tradičním místě v Bufetu se zotavovali. Některým borcům styl bruslení docela vyhovoval, přestože na něj neměli lyže a ani techniku. Na chatě dobře a hodně vařili a večery jsme se výborně bavili. Především při akcích členů, kteří nebyli obeznámeni s takovými hrami jako je pirát (vypichování oka) a boj o desetikorunu (vajíčko). Na Benecko jsme chodili mimo jiné i do herny, kde se líbilo především našim hazardérům.

      7.4.2002 – účast na tradičním úvodním závodě sezóny, plavecko-běžeckém duatlonu na pražském Třebešíně a jako vždy si naši borci uvědomí, že vlastně neumí plavat. Tam jsou opravdový plavci, kteří jsou denně ve vodě. Třeba se jim někdy přiblížíme.

      1.5.2002 – Májový dětský triatlon, organizace našeho druhého ročníku závodu pro děti z okolí Brandýsa s cílem seznámit děti s tímto stále populárnějším sportem. Znovu se nám ukázalo, že je to náročný sport a že nemůže každý zvládnout za sebou všechny tři odlišné sporty, jakými jsou plavání, jízda na kole a běh.. Zúčastnili se sice závodníci i z Neratovic a z Horních Počernic, ale celkově se zúčastnilo 25 dětí. Asi jsme podcenili propagaci této akce.

      7.-12.5.2002 – cyklistické soustředění na Sázavě ve Zlenicích. Vyjíždíme ve hvězdné sestavě a v oddílových dresech a na silnici jsme k nepřehlédnutí. Prostě nám to sluší. Je pěkné počasí a vydrželo nám po celý pobyt. Cestu do Čerčan zvládáme bez problémů, pak se ztrácíme na vzájem a lehce bloudíme. Dojezd však pohromadě a 55 km ve zdraví. Ubytování i strava první den nějak vázne, ale od druhého dne po příjezdu paní šéfky je vše v pořádku a po zbytek pobytu nám chutná. Na celodenní trasu na kole vyjíždíme kolem Sázavy a jezdíme nahoru dolů směrem kolem Českého Šternberku, kde se zastavujeme a někteří pamětníci vzpomínají na soustředění, které jsme měli v nedalekém Vráblově, na krkavce Jarka, hlavní postavu ze seriálu….Jezdit kolem Sázavy je pěkná dřina, žádné Polabí. Když nejezdíme na kole, chodíme na procházky do okolí, jezdíme na lodích a někteří otužilci se i koupou. Kdo nezvládnul přejezd lehké peřeje, koupe se i když původně nechtěl. Na terase u Sázavy s jedním oroseným je pohoda. Sledujeme střídavé úspěchy velkého počtu vodáků při sjíždění místa, kde se naši několikrát udělali. Soustředění uteklo jako voda v Sázavě a je čas vyrazit na cestu domů. Zadařilo se. Účastníci tohoto dobrého podniku: Langer Václav, Zumr Vratislav, Krejsa Václav, Šanda Jiří, Krejsa Vojtěch, Krejsa Jan, Jón Jiří, Šplíchal Jiří, Radová Vlasta, Kůla Jan, Gottlieb Jan, Arvay Radek, Halbich Jaroslav, Polívka Martin, Novák Jan, Novák Jaroslav, Radová Marie, Semrádová Sandra

      31.8.2002 – Houštecký nanukáč Účast na tomto náročném závodě je velice bídná, pouze dvě děvčata, Monika a Veronika Stará. Bojují statečně a je to pro ně velká zkušenost.

      26.-29.9.2002 – Krásná pod Černou studnicí – soustředění bez kol, zaměřené na kondici a hlavně na pořádanou Šestidenní motoristickou soutěž v okolí Jablonce n.N. Krásné prostředí, velice ochotní hostitelé, soutěže v šipkách, jídla až moc a velice dobrého, ping pong před domem. Pěší turistika přes Černou Studnici do Bozkovských jeskyní, jedinečné dolomitové, a současně fandíme jezdcům z celého světa, ale vypadající úplně stejně – od bahna všude. Prohlídka Jablonce n.N. a depa motocyklů. Odjíždíme plni dojmů a s chutí se do tohoto kraje se zase někdy vrátit. Langer Václav, Zumr Vratislav, Šanda Jiří, Gottlieb Jan, Polívka Martin, Radová Vlasta, Mifková Petra, Radová Marie, Váchová Veronika, Stará Veronika, Svobodová Monika.         

      21.12.2002 - Vánoční turnaj v sálové kopané (organizace tradičního turnaje ve Sportcentru pro nejlepší mužstva z okolí). Tento turnaj si získává větší a větší popularitu a pevné místo ve vědomí všech sportovních nadšenců, zvláště fotbalu. Termínem se dostáváme blíže těm vánocům, které má turnaj v názvu. Účastní se opět 8 mužstev, vidíme kvalitní fotbal a mohutnou diváckou podporu. Jako vždy perfektní organizace, kvalitní zázemí a dobré jídlo.

      21.2.-1.3.2003 – lyžařské soustředění na chatě Pohlednička na Benecku

      Vracíme se na místo činu. Byli jsme zde minulou zimu a moc se nám zde líbilo, tak jsme nabídku na pobyt zde bez velkého váhání vzali. Nelitujeme a letos máme větší štěstí a svítí nám Slunce celý pobyt a sníh na sjezdovce vydržel do našich posledních dní. Na malé, ale pro naše dostatečné sjezdovce jsme uspořádali několik zajímavých závodů ve speciál i obřím slalomu. Chodili jsme samozřejmě i na běžky, ale více než vloni jsme chodili na velké sjezdovky na Benecko, a to i na večerní lyžování. Nechyběl ani výlet na běžkách až na Mísečky, závody na běžkách i návštěva herny. Na chatě opět dobře a hodně vařili a večery jsme se už tak dobře nebavili, protože straší hoši neměli už chuť se touto formou bavit a pokud se chtěli bavit děvčata, tak jim to kazili a bylo vymalováno. Zachraňovala to možnost hraní stolního fotbalu a ping pongu. Dobře bylo, ale už vztahy nebyly tak dobré jako v minulosti a nezájem chlapců předznamenal ukončení aktivního působení v klubu.

      6.4.2003 – účast na tradičním úvodním závodě sezóny, plavecko-běžeckém duatlonu na pražském Třebešíně a jako vždy nemůžeme chybět. Monika, Veronika Stará, Martin Vohralík a Tomáš si poprvé zkusili zazávodit si s velkou konkurenci z celé ČR. Nemáme možnost tolik trénovat jako vítězové, ale neustále se zlepšujeme a příští rok bychom mohli šahat do první desítky.

      1.5.2003 – Májový dětský plavecko-běžecký duatlon Změna oproti minulým ročníkům, vynecháváme kolo, protože uzavření tratě na kolo je velice náročné a administrativně složité. Zkusíme tuto kombinaci, třeba se uchytí a stane sportovní událostí Brandýska. Letošní závod jsme propagovali mnohem více než v loňském roce, na všech školách, v tisku, přesto účast nebyla velká, 21 dětí. Mysleli jsme si, že slabá účast v minulých letech byla v tom, že se dětem nechtělo stávat po čarodějnicích, tak jsme závod přeložili na odpolední hodiny. Příčina však bude jinde, asi je méně a méně sportujících dětí! Plavaní se uskutečnilo jako vždy ve Sportcentru a za půl hodiny jsme se mohli přesunout na druhou disciplínu – běh – na Ostrůvek. Počasí bylo slunečné a v prostředí parku bylo ideálně pro běh. Děti podali dobré výkony a některé si vážně zabojovaly. Rozdali jsme plno pěkných cen a věříme, že příští ročník bude větší účast, a tím i větší konkurence ve všech kategoriích.

      7.-11.5.2003 – cyklistické soustředění na Máchově jezeře, v pensionu Starý Mlýn. Účast po odchodu všech kluků nijak vysoká: Langer Václav, Zumr Vratislav, Krejsa Václav, Šanda Jiří, Vojta a Honza Krejsovi, Radová Marie, Váchová Veronika, Stará Veronika, Svobodová Monika a jediný chlapec Martin Vohralík. Vzhledem k tomu, že všech pět nových členů mělo nová kola a nebyla dostatečně vyježděni, tak jsme část cesty popojeli vlakem do Liběchova a odtud do Starých Splavů. Asi 35 km zvládli všichni v pohodě a cestou jsme viděli krásnou přírodu a zažili mnoho pěkných okamžiků. Prostředí pro starší bylo známé, ale stále perfektní.                       

Ubytování ve Starém Mlýně mělo své kouzlo, zvláště, když jsme byli skoro jediní ubytovaní a měli prostory sami pro sebe.Strava až na snídaně dobrá, poslední den nám došla trpělivost s tou monotónní snídaní – chleba namazaný s něčím – a dokoupili jsme si šunku a sýry. Každý den jsme měli rozcvičky kolem jezera a střídali výjezdy na kolech a koupání (dopoledne a odpoledne). Na kolech jsme průměrně najezdili 60-70 km denně, navštívili jsme hradčanské letiště, Mimoň, Českou Lípu a okoštovali část Lužických hor. Mimo koupání měly největší úspěch výlety po jezeru na šlapadlech. Taky nás zaujali různé plachetnice v jachtařském klubu při závodech. Po večerech jsme poseděli a zahráli si pár hazardních her. Bylo to vydařené soustředění a děcka se docela vyjezdila a získala velké zkušenosti jak s kolem a že je to dřina, ale také velká radost a poznání. Bohužel tu stinnou stránku, co kolo umí jsme poznali cestou domů. Poprvé na soustředění za těch mnoho let jsme měli větší nehodu, když Veronika Váchová spadla s kola tak nešťastně, že si vyrazila část zubu a zranila v obličeji. Snad tímto máme vybranou smůlu na desítky let dopředu.

3.-7.9.2003 – cyklistické soustředění ve Zbraslavicích

Skvělé počasí, výborná parta a perfektní prostředí. Vyjeli jsme ve středu odpoledne na kolech do Staré Boleslavi a odtud vlakem do Kolína a pak na kolech směrem na Sázavu. Zvlněná krajina, pěkné a hlavně klidné silnice a rybníky, lesy a pohodové vesničky. Cestou se nám nějak rychle setmělo a ochladilo. 35 km do Zbraslavic jsme zvládli jentaktak. Už za tmy jsme se ubytovali, najedli a osprchovali a ještě zvládli připravit oheň, který nás provázel každý večer, a to nebyly žádné malé ohníčky, ale pořádné táboráky. Dřevo jsme měli snadně nařezáno, pěkně prosušené kulatiny ze staré ohrady na koně. Bydleli jsme sami v chatičkách, chodili jsme do hlavní budovy na jídlo a za hygienou. V areálu byl ještě rybník, na kterém jsme jezdily na loďkách a kajacích, někteří se i vykoupali, nechtěně! Na kolech jsme sjezdili celé okolí. Byli jsme ve Zruči n.S., kde jsme si prohlédli hrad a park, pak jsme jeli kus podél Sázavy, a to je vždy pěkný zážitek. Horší už bylo vyjet od řeky do kopců zpět do Zbraslavic, ale děcka zabojovala, hlavně Vlaďka a Zuzka na svých těžkých kolech. Vepředu jezdili obě Veroniky i Monika. Dále jsme projeli pěkný kraj směrem na Čáslav s dobrodružným návratem přes hlubokou rokli, kterou jsme museli projít po svých, dobrý zážitek. Do okolí tábora jsme vyráželi i pěšky. Prošli hlubokými lesy, kolem rybníků, navštívili místní letiště, kde opravdu lítali letadla a samozřejmě i Zbraslavice, kde jsme dokoupili něco na zub. Uběhlo to strašně rychle, jako vše, co je hezké. Bylo to moc dobré soustředění. Cestou zpět jsme navštívili Kutnou Horu, která na nás udělala úžasný dojem, Sv. Barbora, staré uličky, náměstí atd. Dojeli do Kolína a vlakem domů. Zúčastnili se: karetní čtyrka -Vašek, Venca, Vráťa a Jirka, Honza, Martin, Veroniky, Monika, Nikola, Zuzka, Vlaďka.

2.12.2003 - Vánoční turnaj v sálové kopané (organizace tradičního turnaje ve Sportcentru pro nejlepší mužstva z okolí). Tento turnaj si získává větší a větší popularitu a pevné místo ve vědomí všech sportovních nadšenců, zvláště fotbalu. Termínem se dostáváme blíže těm vánocům, které má turnaj v názvu. Účastní se opět 8 mužstev, vidíme kvalitní fotbal a mohutnou diváckou podporu. Jako vždy perfektní organizace, kvalitní zázemí a dobré jídlo.

31.1.-7.2.2004 – lyžařské soustředění na Slovensku-Donovaly

Tentokrát jsme vyrazili za hranice všedních dnů, jako kdysi ještě se starým klubem. Aby se nám nestýskalo tak jsme se se SKI CLUBem dali dohromady a vyrazili spolu. Byl nás doslova plný autobus. Z našeho klubu bylo jen zdravé jádro: Vašek, Vráťa, Jirka, Maruš, Veronika Stará, Monika, Vlaďka, Adéla. Cesta byla dlouhá, ale vcelku zajímavá, stále bylo na co koukat. Do Donoval jsme dorazili již za tmy a na hotelu nás čekal těžký boj o místa na spaní. Majitel nebyl přítomen a místo slíbených 9 pokojů bylo 7!Na úkor pohodlí některým z nás jsme se ubytovali a až třetí den nám přidělili další 2 pokoje, tak jsme bydleli relativně normálně, až na strašný kravál v nočních hodinách, Bandy Poláků a Maďarů si užívali svobody a likvidovali svobodu naší. Stravování také mělo problémy, ale dalo se to jíst. To by bylo negativum soustředění (ještě jeden den pršelo, ale to nebránilo si zalyžovat) a jinak jsme si užili krásného prostředí tohoto lyžařského střediska. Velká sjezdovka, krásné hory a plno jiných možností. První den se konali po okolí závody psích spřežení, a tak jsme nasadili běžky a byli fandit, projeli jsme si i celou trať (upravenou a zadělanou od psích bobků). Během týdne byla velká obleva, ale lyžovat se dalo stále dobře. Holky mají velké zážitky ze sedačkové lanovky a hlavně z celodenního výletu na běžkách. Ten byl krásný asi do poloviny tratě, to svítilo sluníčko a příroda byla nádherná. Druhá polovina byla lehce dramatická, ztratili jsme stopu, čas běžel a byli jsme již unaveni. Návrat jsme zvládli jentaktak. Autobus nám jel zpět do Donoval za 6 minut a už za tmy. Byly jsme na běžkách 7 hodin a 9 minut, a to jsme je za celou dobu nesundali! Za odměnu jsme děvčata pozvali na zmrzlinový pohár, opravdu si ho zasloužila. Soustředění se zadařilo, bylo v krásném prostředí Velké Fatry a my jsme ho maximálně využili. Méně dobře ho hodnotí členové SKI CLUBu, ale ti jsou rozmazlení!

12.-16.5.2004 – cyklistické soustředění v Srbské Kamenici

Účast: Langer Václav, Zumr Vratislav, Krejsa Václav, Šanda Jiří, Vohralík Martin, Vohralík Michal, Roškota Jakub, Konvalinka Ondřej, Stará Veronika, Svobodová Monika, Svobodová Vladislava, Váchová Veronika a Váchová Zuzana. Oblast Labských pískovců a Českosaského Švýcarska nás vždy lákala a tímto se nám splnil dlouholetý sen a skutečnost nezklamala. Vzhledem k tomu, že odpoledne nejezdí vlak, který by nás odvezl i s koly, tak jsme museli vyřešit přepravu autobusem. Bylo to drahé (4000,- Kč), ale rychlé. V České Kamenici jsme vysedli a dojeli na kolech na místo pobytu do kempu U Ferdinanda na konci nekonečné Srbské Kamenice. Počasí celý pobyt bylo chladnější, ale nevadilo, jednou jsme zmokli. Celodenní výlet do Německa nám ale přálo, bylo slunečno a krásné kopečky střídaly hluboká údolí, nádherné lesy a řeky. V kempu jsme bydleli v jedné přízemní budově, což nám velice vyhovovalo (chodba, sociálka pro děvčata a chlapce, pět pokojů a jeden vchod do budovy). Na jídlo jsme chodili přes hřiště a jídlo bylo dobré a bylo ho dost. První výpravu jsme absolvovali nožmo do Dolského mlýna. Krásný kout přírody – řeka, skály, les, louka, strašidelné zříceniny mlýna. Při zpáteční cestě jsme měli i strašidelné brodění přes řeku do kempu. Jeden zůstal ustrašen a pár se jich navlhčilo ve studené vodě. Další výlety byly na kolech (kolem Kamenice, do Jetřichovic, kolem Krásné Lípy do Německa a zpět přes malou Pravčickou bránu). Navštívili jsme také podzemní továrnu z Druhé světové války, kde Němci organizovali a 6000 zajatců vyrábělo součástky do letadel. Cestou domů jsme na kolech dojeli do Ústí n.L. a nasedli do vlaku, který nás odvezl do Staré Boleslavi a cyklistické soustředění zakončili před Sportcentrem.

24.-28.9.2004 – sportovní soustředění v Nových Hutích na Šumavě

Účast: Langer Václav, Zumr Vratislav, Krejsa Václav, Stará Veronika, Svobodová Monika, Svobodová Vladislava, Váchová Veronika, Váchová Zuzana a Imlauf Petr. Je nás stále méně a méně, naštěstí to nemělo vliv na kvalitu soustředění. Byly jsme ubytováni na chatě Jiskra v Nových Hutích, pěkné pokoje, samostatnou místnost na hry a hlavně výborné stravování. To se nám ještě nestalo, abychom měli ke snídaní švédské stoly s bohatým výběrem všeho možného, k obědu a večeři velké a chutné porce a ještě jsme si mohli bez problému přidávat. Počasí nám sice nevyšlo ideální, bylo chladno a sem tam pršelo, ale jako vždy nám to nemohlo zkazit náladu. Ráno rozcvička, mohutná snídaně podle vlastní chuti (proto jsme mimo jiné zrušili na dva dny obědy a nechali si udělat balíčky, a ty jsme pomalu nesnědli) a kolem deváté ven do lesů krásné Šumavy. Kvilda, Churáňov, Zadov, Horská Kvilda, pramen Vltavy a okolí. Středem všech túr byla pekárna na Kvildě s výborným Povidloněm nebo borůvkovým koláčem. V lesích jsme hráli různé hry, kochali se přírodou, obdivovali krásné domky, slatě, potůčky, lidi, vylezli na skokanský můstek, prohlédli slavné běžecké tratě Katky Neumannové, taky lučištníky a jejich terče po lese apod. Bylo nám fajn! Doprava tam a zpět byla linkovými autobusy a byla dobrodružná, chyběly minuty a nemuseli jsme dojet, poslední spoj do Brandýsa nám nakonec ujel, tak jsme se sváželi po domovech auty. Těšíme se na další soustředění.

13.-20.2.2005 – lyžařské soustředění v Krušných horách, Pernink, penzion Meruna

Tak jsme si poprvé v historií našich lyžařských soustředěních vybrali Krušné hory a nakonec jsme zjistili, že to byla lepší volba než většina soustředění v Krkonoších. Lyžařské středisko Pernink sice není nijak velké, ale pro nás bylo ideální. Dobré ubytování v penzionu u pana Meruny, který nám i dobře vařil a vyšel nám ve většině případů vstříc. Vzhledem k tomu, že na soustředění nejelo moc dětí (9- Stará Veronika, Stará Terezka, Svobodová Monika, Svobodová Vladislava, Váchová Veronika, Váchová Zuzana, Imlauf Petr, Teč Radek a Sviták Petr) museli jsme doplnit ubytovací kapacitu dospělými (11-kromě Vaška a Vráti to byli Radka, Pavel, Roman, Dominika, Jarda, Lenka, Vladislav, Karel a Markéta). Čtyři děvčata musela být ubytována na 8milůžkovém pokoji s třemi chlapci. Největší problém byl v uložení věcí, byl to jeden velký „second hand „

1.-5.6.2005 – sportovní soustředění Josefův Důl

Původně jsme chtěli vyjet na kolech, ale náročnost tohoto místa nás odradila a hlavní náplň se stala turistika a hry. Penzión je umístěn ve spodní části Josefova Dolu na břehu Kamenice, krásné místo, vybavení je nové a možnosti využití vynikající. Všude je daleko a hlavně do kopce

Účast: Langer Václav, Zumr Vratislav, Krejsa Václav, Krejsa Jan, Svobodová Monika, Svobodová Vladislava, Poslušná Jana, Váchová Veronika, Stará Veronika, Váchová Zuzana, Stará Tereza, Langerová Marie, Sviták Petr, Teč Radek, Kavala Patrik, Konvalinka Ondřej  

23.-25.9.2005 - cyklistické soustředění v Krkonoších-Strážném na chatě STYL

Jedno ze skvělých soustředění, přestože se slabou účastí. Když jsme na jaře nejeli na kolech, protože Jizerky jsou z Josefova Dolu náročné, tak do Krkonoš jsme vyjeli na kolech, poprvé na horských a zvládli jsme to, ale nebylo to vůbec snadné.

Účast: Langer Václav, Langerová Dana, Teč Radek otec, Sviták Petr, Teč Radek, Imlauf Petr, Rollo Jan, Malý Jakub

20.-27.2.2006 – lyžařské soustředění v Krušných horách, Pernink, penzion Meruna

5.-9.5.2006 - cyklistické soustředění v Horním Bradle (Sečská přehrada)

27.9.-1.10.2006 – sportovní soustředění ve Vítkovicích (Krkonoše)

24.2.-3.3.2007 – lyžařské soustředění v Krušných horách, Pernink, penzion Tatranka

      Po třetí se vracíme do Perninku, tentokrát do penzionu Tatranka, kde nám paní Pokorná nabídla skvělé podmínky, luxusní pokoje a kuchyni. V celém penzionu jsme byli sami a s výborným kuchařem Martinem jsme se cítili jako doma. Letošní zima nebyla nic moc a po příjezdu do Perninku komfortním autobusem jsme nebyli nijak nadšeni ze sněhových podmínek, ale poslední křeče zimy jsme využili maximálně. V neděli seznámení s běžkami a prohlídka okolí, odpo déšť s procházkou, pondělí celý den lyžování v Perninku, sníh mizí před očima, v úterý si najímáme bus a lyžujeme celý den na Neklidu v Božím Daru, ve středu dopoledne běžky a odpoledne výlet do Karlových Varů, bazén v hotelu Thermál, lázeňské oplatky a dobrodružná cesta zpět. Ve čtvrtek celodenní lyžování na Neklidu, hodně jsme promokli, ale dobře si zalyžovali, pátek na celý den běžecká výprava na Jelení, perfektní podmínky, polovina výpravy kousek za polovinou se vrací, jen ti nejstatečnější dorazili do cíle Na jelení (Monika, Kuba, Petrs, Péťa, Mirek, Radek, Patrik, Venca, Vašek a Vráťa), bohužel bufet jsme nenašli a vracíme se v pohodě zpět, setkání s husky, cestou tam pořádáme závody družstev, všichni podávají výborné výkony, v sobotu dopoledne nádherně chumelí a my se jdeme rozloučit se zimou a naším pobytem na běžkách, závody jednotlivců a stavba sněhuláků a bungrů, několik malých bitev a balíme.